Polovina letošního srpna přinesla velmi vhodné podmínky pro pozorování Perseid. Sešlo se vhodné jasné počasí a současně Měsíc v posledních dnech před novem. Slzičky svatého Vavřince, jak se nejznámější meteorický roj podle blízkého svátku lidově nazývá, jsou pozůstatkem komety Swift-Tuttle, která okolo Země prolétává jednou za 133 let. Zanechává po sobě drobná i větší zrníčka prachu, která při průchodu atmosférou shoří, zanechávajíce za sebou světelnou stopu – a někdy (ta větší) i něco jako dým.

Rozhodli jsme se proto, že se vypravíme na společné pozorování, prázdniny neprázdniny. A i když se nás sešlo maličko – sotva do mariáše –, bylo to příjemné a přínosné setkání a pobytí spolu.

Sešli jsme se okolo šesté večer u autobusu MHD číslo 7, nejprve na zastávce Seifertova a poté na konečné v Popicích, kde jsme se zkompletovali. Netrvalo dlouho, než jsme svižně přešli na holiny špičákovských hřebenů. Našli jsme si místo na nocování blízko posedu u jedné vedlejší cesty a protože bylo ještě dost času do setmění, prošli jsme se po blízkém okolí. Chvíli jsme dalekohledem pozorovali krutihlava, pak zase žasli nad vytékající zpěněnou mízou z větve buku (snad z torzní trhliny?), která lákala několik baboček admirálů, sršňů, vos a také jednoho tesaříka pižmového (na fotografii; kolik najdete admirálů? … jsou tam tři). Když začali létat netopýři, využili jsme detektor k jejich sledování.

Pak už se začaly objevovat první hvězdičky. Nejprve Letní trojúhelník (Vega, Altair a Deneb), pak Arktur, Antares… a další a další. Pak na východě začal zářit Saturn. Zaměřili jsme se na něj a po chvilce hledání jsme uviděli nejen jeho známé prstence, ale i měsíce Titan a Rheu – to jsme se zaradovali. Pak ještě o něco později Jupiter s jeho měsíci, modro-žlutá dvojhvězdná hlava Labutě Albireo a mlhovina v Andromédě – a byl čas ulehnout a pozorovat Perseidy – jedny z nejrychlejších meteorů na obloze. Vůči Zemi se pohybují rychlostí 59 km.s-1, což je velmi mnoho, když uvážíme, že Země letí okolo Slunce rychlostí pouhých 28 km.s-1. Vysoká výsledná rychlost je dána podivuhodnými parametry dráhy mateřské komety – ale to by bylo na delší vyprávění.

Meteorů jsme viděli několik, docela pěkných. Pak jsme se dobře vyspali, ráno nás okolo půl šesté vzbudily řvoucí motorové pily (chystal se horký den, tak asi proto), vstali jsme a po svých se – s koupací zastávkou u Okrouhlíku – vypravili do Jihlavy.

Dobře jsme se měli.

---