V červencových kinech se letos objevily dva životopisné filmy o osobnostech, které velmi významně ovlivnily naši současnost. Prvním byla Barbie, které se ale věnovat nebudeme (ač i tam jsme se potkali s gymnaziálními studenty). Tím druhým bezmála tříhodinový opus Oppenheimer o – hrubě řečeno – otci americké atomové bomby, excelentním fyzikovi, J. R. O.

V nabitém kině jsem zahlédl dost početné skupiny našich studentů, jenže jedenáctá večerní, kdy film končil, není zrovna příznivá doba pro nečekané kuloárové rozpravy. Po několika po internetu vyměněných zprávách a zjištění, že o popovídání o filmu by mnozí stáli, jsme naplánovali neformální setkání ve steak house u kina.

Sešlo se nás nakonec také maličko, jako do mariáše a o den dříve na Perseidy, ale půldruhahodinové poklábosení bylo příjemné, užitečné a podnětné, nejen o fyzikálních, ale i o historických, sociologických, kulturních a psychologických souvislostech, které z viděného filmu plynuly.

Kdo ví, třeba něco takového zkusíme udělat znovu i ve školním roce.