Počasí vhodné pro sněhové stavby trvalo, takže jsme se rozhodli ke kupodivu dobře držícímu a trvajícímu a obecenstvem obdivovanému mikulášskému iglú ze středy přistavět i druhý pokoj.

Původně se zdálo, že zájemců o stavbu bude tentokrát víc – i proto, že bylo pozvání určeno více třídám. Účast však byla slabší, než jsme čekali, také kýblů bylo méně. Déle také trvalo, než jsme se po obědě sešli a začali – někdy okolo čtvrt na tři.

Navzdory omezenému počtu však šla stavba také velmi dobře. Přidali se i někteří kolemjdoucí a také paní učitelka Šárka Uchytilová s dětmi. Za hodinu a půl bylo opět hotovo, přistavěli jsme i průchod do původního a začali plánovat, že se v iglú bude učit; označíme to za budovu D.

Pohříchu, tato stavba podléhá mnohem více antropickému zvětrávání, takže navzdory početnému nadšenému publiku se objevují menší či větší škody, například prudce rostoucí vchod, pirátská okénka a podobně. No, všeho do času, dříve či později sněhové domečky tak jako tak pominou.