Jako už desetiletí, i letos naší školou mlhavě prolíná neurčitě zadaný i ohraničený ornitologicko-astronomicko-mineralogicko-botanický kroužek s drobnými fyzikálními ambicemi.

Jeho první vycházka tohoto školního roku vedla na Křížek. Tedy dá-li se postávání v ranním chladu, oparu a tichu pod jasnou oblohou se zatmělým Měsícem nazvat vycházkou.

To ráno nastalo totiž jediné zatmění Měsíce roku 2024. Sice malilinkaté – zemským stínem bylo zakryto necelých deset procent průměru Měsíce – ale aspoň něco. To, zda bude vůbec něco vidět, bylo velmi na vážkách. V předchozích asi deseti dnech totiž bylo zataženo a vydatně pršelo (velkou část republiky postihly dramatické záplavy). Vyplatila se ale stále dokonalejší předpověď počasí, která slíbila jasno a slovo dodržela.

Nabízely se dvě varianty: jedna s nocováním někde pod širákem, která však nakonec prohrála s mnohem nudnější schůzkou v brzkém ránu. Nevýrazná polostínová fáze zatmění začala už dávno před čtvrtou, to jsme ale vidět nemuseli. Sraz jsme tedy dali v dobře zapamatovatelný čas: 3:45 na zastávce MHD Seifertova. Odtud to je čtvrthodina na náš oblíbený pozorovací kopec Křížek, kde se nás v rovné 4:00 nakonec sešlo jedenáct. Bylo příjemné vlaho, Měsíc shora a zprava postupně šednul a tmavnul, údolími okolo nás se válely závoje mlhy. Postavili jsme zbrusu nový dalekohled na zbrusu nový stativ a než začalo to hlavní představení, prohlédli jsme si planety. Saturn se předvedl svými prstenci v uzounkém průmětu, Jupiter byl obklopen všemi čtyřmi galileovskými měsíci, o kousek dál se zardíval ještě Mars. O moc víc však vidět nebylo. Z minulých dnů vlhkostí nasycený vzduch se zatáhl lehkým oparem, ale příliš to nevadilo. Nepřišli jsme na hvězdy, ale na Měsíc.

Ten začal být ve 4:12 viditelně, byť maličko odkousnutý zemským stínem. Vrchol nebeského tyjátru nastal ve 4:44. Okolo 5. ráno zatmění ještě doznívalo, ale nám už bylo chladno a stejně se nedělo nic nečekaného. Vydali jsme se tedy dolů. Někteří zamířili ještě do kanafasů dospat, co z noci zbylo, ale většina zamířila do školy, kde při sušenkách a čaji s bezovou či aroniovou šťávou poslouchali ještě asi hodinové povídání o teorii zatmění a dalších nebeských zajímavostech. Trojice bývalých studentek nakonec ještě obdivovala stavební a jiné novoty gymnázia a okolo tři čtvrtě na sedm jsme se v dobré vůli a rozmaru rozcházeli.

Do roka nás čekají ještě další dvě zatmění Měsíce: 15. března 2025 ráno a 7. září 2025 večer. Snad nám ani tyto podívané neuniknou. Do té doby se ale ještě bohatě popocházíme za ptáky, kameny, rostlinami i fyzikálními přednáškami.

---