V rámci projektových dnů se skupina 25 žákyň a žáků druhých a třetích ročníků vyššího gymnázia zabývala odvrácenou stranou zákona. Cílem projektu bylo zjistit, jak to vypadá, když člověk spáchá trestný čin či provinění, a co se s ním pak děje.

Před samotnými projektovými dny následovala několikaměsíční příprava, která zahrnovala tvorbu příběhu a odbornou přípravu formou pracovních listů, které se týkaly trestního práva procesního i hmotného, penitenciární a postpenitenciární péče, systému soudnictví a vězeňství.

V rámci prvního projektového dne jsme zamířili k Okresnímu soudu v Kolíně, kde pro nás paní soudkyně připravila simulovaný soudní proces. Před tím, než jsme se k soudu dostali, jsme si důkladně prohlédli místo, kde se údajný spor měl odehrávat, a to kavárnu Tradice.  Po průchodu bezpečnostní kontrolou jsme se dostali do soudní síně, kde dobrovolníci z řad žákyň a žáků jihlavského gymnázia se chopili svých předem nastudovaných rolí, a soudní proces mohl začít. Během hodinového líčení jsme měli jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku práce v justici, pochopit principy soudního jednání a upevnit si teoretické znalosti.

Po soudním líčení štafetu převzala probační a mediační služba, která nám přiblížila svoji práci a poslání. Během hodinového povídání nám byly představeny jednotlivé druhy alternativních trestů, podmínky jejich uložení a sazby, možnosti spolupráce v rámci přípravného řízení či po návratu z výkonu trestu odnětí svobody či možnosti realizace mediace protistran. Velmi přínosné byly i jednotlivé kazuistiky a postřehy, kterými zástupci „kolínské probačky“ svůj výklad doplnili. Na závěr přednášky pak ochotně odpovídali na zvídavé dotazy účastníků.

V květnu jsme pak měli jedinečnou možnost navštívit dvě věznice. Prvně jsme se vydali do pardubické věznice, která má v současnosti přes 700 odsouzených mužů odpykávajících si své nepodmíněné tresty odnětí svobody. Pod vedením 1. zástupce ředitele věznice jsme si poslechli velmi zajímavou přednášku o pardubické věznici a práci u Vězeňské služby. Pan plukovník svůj výklad doplnil i o osobní zkušenosti a příběhy, které po dobu své více jak dvacetileté praxe ve věznici zažil. Následně jsme za doprovodu zástupkyně velitele ostrahy měli možnost navštívit některé budovy a místnosti ve věznici. Viděli jsme návštěvní místnost, celu na oddělení výkonu kázeňských trestů či nástupní oddělení.

Druhou věznicí, kam jsme se vydali, byla ženská věznice ve Světlé nad Sázavou. Zde jsme měli v rámci přednášky také jedinečnou možnost poslechnout si příběh dvou odsouzených žen. Po přednášce následovala krátká diskuse s odsouzenými ženami. Posléze jsme se vydali na prohlídku věznice. Navštívili jsme Výstupní oddělení, Oddělení trvale pracovně nezařaditelných, Oddělení s vysokým stupněm zabezpečení, Školicí středisko, prostory terapeutických dílen i Oddělení pro výkon kázeňských trestů.

Pro všechny zúčastněné byly realizované exkurze jedinečnou možností podívat se tam, kam se za běžných okolností člověk nedostane. Bylo možné porovnat si realitu s televizní a filmovou fikcí. Závěrem bych rád poděkoval pracovníkům obou věznic i justičních orgánů za možnost realizace těchto exkurzí, a paní kolegyni Táně Pokorné za doprovod a skvělou spolupráci.

---