Poslední listopadový – a první adventní – víkend tohoto roku se na Chaloupkách opět bádalo. Tématem byla tentokrát půda; ne ta romantická voňavá podkrovní trámová chaloupecká, nýbrž ta, po níž často bezmyšlenkovitě chodíváme venku.
Dvanáct druhostupňových trojic (někdy redukovaných na dvojice) se svými učitelskými doprovody se setkalo v pátek v půli odpoledne. Po ubytování a svačině se všichni sešli v rychle vydýchaném chaloupeckém sále ke krátké poradě a seznámení. Většinu odpoledne pak zabralo přecházení účastníků mezi třemi odbornými stanovišti s ukázkami měřicích metod a přístrojů. Jedno se zabývalo půdní biologií, další chemií a to třetí pedologickou fyzikou.
Po večeři jsme se sešli venku a pod vedením Martina Kříže založili (ne zcela snadno; bylo velmi chladno a dřevo bylo vlhké a studené) oheň ve speciální nádobě na výrobu tak zvaného biouhlu (je to ve skutečnosti obyčejné dřevěné uhlí). Některé týmy výslednou hmotu využily k vlastnímu bádání (a později i k výrobě střelného prachu). Také jsme vytáhli stativový dalekohled a pozorovali krátery na Měsíci, Saturn bez prstenců (ty jsou nyní neviditelné, protože Země leží přesně v jejich rovině), ale zato s měsícem Titanem – a také Jupiter s jeho okrovými oblačnými pásy.
Po (více, ale často i méně) klidné noci jsme se probudili do teplého rána. Využili jsme počasí i vrstvy sněhu a postavili iglú: dva metry vnitřní průměr i vnitřní výška; zabralo to asi 40 minut a bylo z toho plno radosti.
Pak už se začalo naplno a naostro bádat. Každý tým (žákovské i dva učitelské) si vybral vlastní téma a vlastního patrona – konzultanta a pustil se do výzkumu a zpracovávání výsledků. Zabralo to zbytek dopoledne i celé odpoledne a večer. Pro odlehčení se před spaním mnozí odreagovávali ping-pongem nebo shlédnutím zajímavého rotujícího pásku LED, který zobrazoval v reálném čase pořízené fotografie i videa účastníků.
Nedělní dopoledne pak bylo věnováno představení výzkumných výstupů. Stále znovu nás překvapuje, jak rozumné a zajímavé výsledky dokážou žáci druhostupňáci za necelý den vytvořit. … a pak už „jen“ sbalit, naložit, vyložit a uklidit všechny přístroje a zařízení, které jsme měli zapůjčené z naší školy.
Gymnázium Jihlava se tentokrát neúčastnilo badatelským žačstvem, ale o to významněji pomocnými silami a vybavením. Současné i bývalé studentky plus jeden pravidelně spolupracující bývalý student pelhřimovského gymnázia celou dobou pilně asistovali při zkoumání biologických, chemických i fyzikálních s půdou spojených vlastností. A není to poprvé – a doufejme, že ani naposledy. Radost pohledět, jak rostou jejich zkušenosti a schopnosti předávat co sami umějí a pomáhat mladším s rozvojem poctivých odborných zdatností. Výrazně pomohli i se zpracováním fotografií a videí – pro pobavení všech při večerní videoprojekci i pro obohacení závěrečných vystoupení jednotlivých družstev.
Asi nejzajímavější a nejpozoruhodnější badatelskou pomůckou byla profesionální půdní sonda s příslušenstvím, kterou nám zapůjčil jeden z rodičů (profesí geolog). Kontakt proběhl docela komicky – při rodičovských schůzkách na gymnáziu zmíněný pan otec zahlédl na tabuli náčrt chystaného víkendového programu; slovo dalo slovo a školní mládež mohla použít kvalitní vybavení. Součástí byla i tříkilová palice k zatloukání masivní jehlovité více než metrové sondy do země – hodilo se to pro výzkum půdní stratigrafie. Mnoha týmům s tím pomáhal jeden obrovitý osmák ze speciální školy, který za to sklidil plno obdivu a díků (a se svým spolužákem se vlastního výzkumu ujali a zhostili zcela se ctí). Inkluze jak by měla vypadat.
