Měsíc se sešel s měsícem – a po zářijovém parádním zatmění Měsíce (toho nebeského) jsme se v půli října dočkali další nevšední nebeské podívané, totiž dvou současně viditelných komet. Jako obvykle: sešli jsme se na Krkavčím vrchu u Křížku, krátce po západu Slunce (v 19:00) a namířili své optické přístroje k obloze.

Ta jasnější z obou komet se jmenovala C/2025 A6 (Lemmon) a přilétla k nám po třinácti stoletích. Měla být viditelná i prostým okem, ale byli jsme rádi, když jsme ji uviděli v loveckých triedrech a ve stativovém spektivu. Sobota byla totiž docela slunečná a tedy i teplá. Jasná večerní obloha tak sice na jednu stranu umožňovala docela pěkný výhled na hvězdnou oblohu, na druhou stranu však zem rychle ochlazovala – a s ní i vzduch, který byl proto lehce zamlžený a podsvícený blízkým městem. Trvalo nám tak dost dlouho, než se nám ji podařilo najít – v Honicích psech, mezi Velkou medvědicí a Pastýřem, do něhož se pomalu přesouvá. Nemohli jsme se na ni vynadívat – a když jsme popustili uzdu fantazii a dobré vůli, viděli jsme krom mlhavoučkého obláčku kometární hlavy i náznak k severovýchodu směřujícího ohonu.

Druhá kometa byla ještě mnohem nenápadnější, ale kupodivu se nám lépe hledala. Jmenovala se C/2025 R2 SWAN, dlela v nenápadném souhvězdí Štít (pod Orlem) a jevila se jen jako nenápadná mlhovinka. Ale viděli jsme ji.

Sešlo se nás nakonec jedenáct ve směsi ze současných i bývalých studentů a prosté veřejnosti. Kromě komet jsme si prohlédli ještě Saturn s jeho měsícem Titanem, krásnou turbulentní kouřovou vlečku na Jihlavou – a prochladlí jsme se po více než hodině spokojeně rozešli.

Názvy komet se řídí mezinárodními pravidly. Dříve byly obvyklé názvy se jménem objevitele (Halleyova, Kohoutkova…). V současnosti je naprostá většina komet objevena automatickými přístroji. SWAN je jedním z detektorů, umístěných na sluneční sondě SOHO a Mount Lemmon je hora v USA, na níž je umístěna hvězdárna s velmi dobrým vybavením – komet zde nalezených je opravdu hodně.

---