Další dva týdny utekly jako voda, a tak je náš měsíční pobyt ve Španělsku u konce. Náplní našich dnů bylo víceméně to samé, chodili jsme do školy, navštěvovali jsme další místa jako např. S’Agaró, nebo Gironu (kde se natáčela Hra o trůny) a trávili jsme čas s našimi španělskými kamarády. Co se ale změnilo, bylo vnímání našeho okolí. Aniž bychom si to uvědomovali, najednou jsme zapadli do kolektivu školy, v předmětech už jsme se necítili jen jako studenti navíc, vytvořili jsme si kamarády a na hodiny jsme se pokaždé těšili. Nejvíce jsme se součásti školy cítili poslední den, kdy žáci místo výuky pořádali charitativní akci a rozlučku před Vánoci. Dostali jsme roli filmařů, zaběhli jsme si závod, jehož účastí jsme podpořili dobročinné nadace a na závěr jsme tancovali se školním maskotem.
Další důležitá změna nastala v rodinách, už jsme se tam cítili jako doma. U večeří jsme si povídali, hráli jsme hry, nebáli jsme se mluvit o čemkoliv a celkově jsme sami sebe nevnímali jako návštěvu v cizím domě. A na závěr vztahy s našimi výměnnými partnery, čím více času jsme spolu trávili, tím se naše přátelství prohlubovalo, ale s tím přichází i o to těžší loučení… Ukáplo pár slz, a to nejen kvůli všem skvělým lidem, které jsme poznali. Bude nám chybět i město, kultura, moře a pláže, hezké počasí a ve finále i katalánština a španělština, které nám ze začátku společně s českým a anglickým jazykem motaly hlavu.
Byl to měsíc plný nezapomenutelných zážitků a nemůžeme se dočkat, až jich získáme ještě více během pobytu Španělů v Česku!
Lucie Štěpánková 5A6, Nela Krutišová 5A6, Erik Jaša 3B4
