Večer před svatým Matějem

…co ledy láme a nemá-li je nadělá je, tedy 23. 2. 2022 jsme se sešli opět po delší době na oblíbeném kopci nad Jihlavou, kterému se říká Křížek, i když je v mapách jako Krkavčí vrch. Chtěli jsme se potěšit pohledem na noční oblohu, což v minulých měsících i letech mařily ruku v ruce počasí i karantény.

Tentokrát jsme navázali na přednášku, kterou pro univerzitní studenty 3. věku uspořádal Studentský parlament Gymnázia Jihlava. Tu na astronomické téma proslovil od 16:00 Lukáš Kvasnička v zasedačce pro asi tři desítky posluchačů. Nabídli jsme jim pak i společné podívání se na hvězdy, což ale nikdo z přítomných nevyužil. Nevadí, tak jako tak se nás na Křížku v šest večer sešlo okolo patnácti, studenti současní i bývalí, učitelé i rodinní příslušníci.

Jaro se už blíží, takže před šestou večerní se západ ještě žlutavě zelenal teprve nízko pod obzor zanořeným Sluncem a z hvězd se začal ukazovat jen Sirius. Nevadilo to, i my jsme se scházeli jak integrované obvody na zkvašený ječmen. Postupně se rozsvěcovaly další a další hvězdy, až se daly rozpoznat první souhvězdí: Blíženci, Orion, pak Býk, Perseus a jeho příbuzní (tchýně Kasiopea, tchán Kefeus, manželka Androméda)… a další a další.

Postavili jsme dalekohled, podivili se nad hustotou hvězd v Plejádách – a začali si vyprávět o nebeských tělesech, jejich vlastnostech, vývoji, mytologii – co nám sliny na jazyk přinesly. Zhruba po hodině už byla tma dostatečná i na nejpřitažlivější jev této noci: známou M31 – mlhovinu v Andromédě. Očím uhýbala, ale v dalekohledu byla zcela zřetelná.

Snad se nám poštěstí vyjít ven za hvězdami i ptáky častěji.