Pololetní výlet ornitologického kroužku

O pololetních prázdninách školního roku 2019/20, tedy v pátek 31. ledna, jsme se úzkém kroužku (spíše pětiúhelníku; studijně od primy, přes sekundu, tercii – až pro nonu, lze-li toto označení použít pro loňského maturanta) vypravili na obvyklý zimní výjezd do Prahy na Vltavu a další místa, především za vodními ptáky.

… no, zimní; už ráno bylo okolo 10 °C, nad nulou – pohříchu. Když jsme v 6:45 vyjížděli z Jihlavy autobusem RegioJet, byly ještě okolo silnic a dálnice docela nezanedbatelné sněhové peřinky. Přes den však napršelo a roztálo.

Vystoupili jsme na Florenci, koupili si lístky a metrem dojeli na Nádraží Holešovice. Cestou pěšky do Stromovky jsme na teplárenském komínu zahlédli nenápadnou siluetu dravce. Při bližším prohlédnutí se ukázalo, že je to sokol stěhovaný. Chvíli jsme se z něj radovali a pak šli dále, ale za chvíli se sokolík (asi samička – dosti mohutná) vznášel přímo nad námi a ráznými máchy křídel si letěl obstarat něco k snědku do centra.

Ve Stromovce jsme obcházeli rybníčky, aleje a Císařský ostrov, ale kromě ledňáčka a volavky popelavé jsme nic zvláštního nezahlédli, nepočítáme-li nepočítané veverky a straky. Odjeli jsme tedy ke Karlovu mostu. Zastihl nás dost nepříjemný déšť, ale naštěstí netrval dlouho. Ale ani výhled ze staroslavné památky, obležené asijskými turisty a žebráky, nepřinesl nic mimořádného: hodně kormoránů, asi desítku potápek malých, několik chocholaček.

Unaveni jsme si zašli na malý oběd do Staropražské restaurace a odtud se vydali do Petřínských strání. Ač konec ledna, ptáci už vyvolávali jaro. Koňadry zpívaly jako o závod, ozvali je i zvonci a strakapoudi. Vizuálním vrcholem byl poledním sluncem ozářený zlatozelený červenočepičatý sameček žluny zelené. Pak už byl čas vydat se na cestu zpět. Stejně jsme autobus stihli jen tak tak. Do Jihlavy jsme se vrátili v 16:10. Dobré to bylo.

Co jsme tentokrát viděli a slyšeli? … bylo to trochu zklamání; snad teplou zimou nepřinuceni nedleli na Vltavě obvyklí hosté: ani hvízdáci, ani hoholi, ani čírky nebo bernešky. Možná bychom nějakou droboť zahlédli ještě na Střeleckém ostrově, ale to už se nám nechtělo. Tak jako tak jsme na Florenc k autobusu přišli deset minut před odjezdem našeho předplaceného spoje. Přesto se počet bezpečně zaznamenaných druhů dostal na třicíctku.

  • Sýkora koňadra
  • Sýkora modřinka
  • Kos černý
  • Drozd kvíčala
  • Dlask tlustozobý
  • Hýl obecný
  • Zvonek zelený
  • Straka obecná
  • Sojka obecná
  • Kavka obecná
  • Brhlík lesní
  • Havran polní
  • Sokol stěhovavý
  • Poštolka obecná
  • Holub domácí
  • Hrdlička zahradní
  • Lyska černá
  • Slípka zelenonohá
  • Kachna divoká
  • Polák chocholačka
  • Potápka malá
  • Racek chechtavý
  • Racek „velký mořský“
  • Labuť velká
  • Morčák velký
  • Ledňáček říční
  • Kormorán velký
  • Volavka popelavá
  • Strakapoud velký
  • Žluna zelená