O státním svátku ve čtvrtek 28. 10. 2021 na hvězdy

O podzimních prázdninách, ve čtvrtek 28. 10. 2021, bylo příjemné podzimní počasí. Jasno, poměrně teplo a bezvětří. Využili jsme tedy času a vypravili se na kopeček Křížek na jižním okraji Jihlavy podívat se zase po čase na hvězdy.

Počasí nám vcelku přálo. Sešli jsme se ve čtvrt na sedm na zastávce MHD Seifertova a odtud jsme vyšli pozorovat. Obloha už se šeřila, takže hned od počátku jsme viděli první planety: nad západním obzorem velmi jasnou večernici Venuši, nad jihem pak o něco výš Jupiter a Saturn. Začaly se rýsovat i nejjasnější hvězdy, vzhledem k roční době trochu překvapivě asterismus Letní trojúhelník.

Na místě jsme postavili dalekohled a začali pozorovat i pomocí této optiky. U Jupiteru se pěkně výrazně rýsovaly jeho čtyři galileovské měsíce Ió, Europa, Kalysto a Ganymedes – jsou pojmenované podle vesměs nemanželských dětí boha olympského šéfa Dia – Jupiterova řeckého předobrazu. Saturn pak předvedl své prstence; jeho měsíc Titan se nám zahlédnout nepodařilo.

Postupně se vynořovaly další a další hvězdy a souhvězdí. Zmíněné velké planety byly zrovna v souhvězdí Kozoroha, vedlejší Vodnář a Ryby byly dost nenápadné, až Beran byl dobře rozpoznatelný. Z Býka jsme zahlédli jen jeho oko – červenavou hvězdu Aldebaran.

Na obloze se rozprostíral mírný opar, takže mlhovina v Andromédě se našim neozbrojeným očím neukázala; nevadí – stejně bývá vidět lépe v zimních měsících. Popovídali jsme si tedy o pověstech, spojených se souhvězdím Lyry a Delfína, Draka, etiopské královské čtveřici (Kasiopeja s Kefeem a Perseus s Andromédou), o Labuti a Orlovi, kteří maskovali Diovy doslova zálety – a spokojení jsme se vraceli domů, někteří pokračovali na dokumentární filmy probíhajícího festivalu.