Druhý výlet ornitologického kroužku ve školním roce 2019/20

Poslední den podzimních prázdnin, ve středu 30. 10., jsme se vypravili sledovat, poslouchat i jinak šmírovat ptactvo před začátkem zimy.

Navzdory pozdnímu termínu nám počasí velmi přálo. Bylo sice chladno, ale Slunce svítilo téměř nerušeně, čímž pocitovou teplotu výrazně vylepšovalo. Ani vítr nefoukal a vůbec bylo příjemně.

Autobusem ve čtvrt na devět jsme se dostali do vesnice Cejle nedaleko vrcholu Čeřínku, odtud jsme pak šli cestou necestou přes tamní sjezdovku, podél kamenných polí z žulových balvanů na Fialovu louku u Hojkovského rašeliniště. Zde jsme se na chvíli zastavili, rozdělali si ohýnek a opekli připravené špekáčky a také „hady“ z ne zcela povedeného těsta (pan učitel zapomněl prášek do pečiva i sůl :-/). Po lesních pěšinkách, přes pastviny a louky jsme nakonec skončili v obci Hojkov, odkud jsme odjeli zpět do Jihlavy – ve tři čtvrtě na dvě jsme se spokojeně rozešli.

A co jsme cestou viděli, slyšeli a vyčmuchali? Ptáci se moc nesnažili: provázeli nás běžné druhy, které se pomalu houfují do typických podzimních hejn: vrabci, strnadi, sýkorky, kvíčaly… Na jednou loukou se mihl statný dravec – snad jestřáb, ale jistí si nejsme. Na pasekách okolo Čeřínku se ozýval datel černý. Nepochybnou stopu jestřábí hostiny jsme našli v lese u cesty: hromadu peří z roztrhaného holuba hřivnáče. Ze smrkových výšek na nás jednotvárně pohvizdovali králíčci.

Cestou jsme sbírali houby – zejména bedel byla moc pěkná úroda, ale našli se i praváčci, klouzci, holubinky, babky. Na několika místech se známým pronikavým odérem prozradily hadovky smrduté. Na několika pařezech a odumírajících větvích rostly zajímavé choroše a všude okolo na zemi, na kamení i ve větvích spousta pěkných lišejníků. Zřejmě nejzajímavější bylo podivuhodné společenství různých členovců pod jednou odchlípnutou kůrou: zlatoočka se tam vcelku v poklidu usadila vedle několika mohutných pavouků (snad skálovek nebo punčoškářů?) a hlavně vedle houfu různobarevných slunéček, která se k sobě tulila, snad aby vypadala hrozivěji. Byly to zřejmě ty invazní desetitečné potvůrky, navíc v široké barevné škále v základu od žluté po černou.

Které druhy jsme tedy viděli nebo slyšeli?

Vrabec domácí
Vrabec polní
Strnad obecný
Drozd kvíčala
Káně lesní
Jestřáb lesní (?)
Kos černý
Datel černý
Králíček ohnivý
Sojka obecná
Krkavec velký (?)
Sýkora koňadra
Sýkora modřinka
Holub hřivnáč (kadaver)